Svatý Florián
Svatý Florián
Nebo také latinsky "Sanctus Florianus", v překladu znamená "kvetoucí, rozkošný", proto česky Květoslav.
Svatý Florián se narodil okolo ploviny 3. století našeho letopočtu někde na území Rakouska. Byl pokřtěn a vychován křesťansky. Byl důstojníkem římské armády a sídlil v Lauriacum. Skončil u soudu v Lorch, když byl dopaden při pokusu osvobodit křesťany, údajně patřící k jeho armádě. Byl krutě mučen, ale i přesto svou víru nezapřel, a následně, někdy roku 304, byl jako křesťan císařským správcem odsouzen k smrti utopením. Soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, ani jeho bezúhonný život a vydal ho do rukou katů, kteří mu přivázali na krk mlýnský kámen a nechali ho svrhnout z mostu do řeky.
S mlýnským kamenem na krku stál prý dlouho na mostě přes řeku Emži (Enns) u římské pevnosti Laureacum (Lorch). Legionáři odmítali vykonat rozsudek, svrhnout velitele do řeky. Nakonec přiběhl jakýsi cizí člověk surově do odsouzence vrazil a shodil ho z mostu.
Dle legendy voda poponesla tělo ke skále, kde na ně upozornil orel. Uvádí se také, že tělo bylo nalezeno křesťankou Valerií, která se postarala o pohřeb na území svého statku. Později došlo k přenesení ostatků. Nad hrobem sv. Floriána u Lince postavili pasovští biskupové v VIII.stol. kanonický klášter s kostelem sv. Floriána a pak byly kosterní ostatky mučedníka přeneseny do Říma a odtud je pro Krakov v roce 1183 dostal Kazimír II. s krakovským biskupem jako záštitu proti Rusům. Část ostatků z Polska získal také Karel IV. do chrámu sv. Víta v Praze. Části relikvií sv. Floriána se nacházejí i v jiných našich městech, např. v Olomouci u sv. Václava a v Havlíčkově Brodě. V kryptě klášterního kostela sv. Floriána u Lince je snad dosud vystaven mlýnský kámen vytažený z Emže jako relikvie.
Je vyobrazován, jako římský voják s přilbou, mečem a korouhví vylévající z vědra vodu na hořící dům a někdy i na hořící chrám.
Je patronem hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků, sládků, bednářů, zedníků, horníků; dále Horního Rakouska, Bologne, Krakova a celého Polska i některých obcí u nás; vzýván je jako ochránce proti suchu, ohni, povodním a neúrodě.
Patronem se stal zřejmě prý až po XV. stol., samozřejmě nejspíš v souvislosti s tím, že vodou, v níž byl utopen, se hasí oheň. Jedno z pořekadel uváděných ve spojení s úctou sv. Floriána, zní: "Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián." Z toho plyne, že jeho přímluva může hasit i oheň zloby a nenávisti. Nezapomínejme, že toto hašení je neméně potřebné jako hašení požárů. A láskou se uhasí i oheň zloby.
Jeho svátek si připomínáme 4. května.
Řád sv. Floriána je jedním z nejvyšších vyznamenání a uděluje se členům a organizačním jednotkám SH ČMS za mimořádné výsledky. K udělení řádu sv. Floriána může dojít až po udělení medaile "Za mimořádné zásluhy". Řád sv. Floriána je výběrové vyznamenání udělované výkonným výborem sdružení na návrh okresního sdružení. K řádu náleží diplom a stuha. Řád má tvar rovnoramenného osmihrotového kříže v pozlaceném provedení. Vnitřní kruh je červený a na něm je položen medailon s hlavou sv. Floriana se dvěma plameny a opisem: SV. FLORIAN.